Kostival k péči o namoženiny
(Symphytum officinale L.)
Dle nařízení ES č.1924/2006 nemůžeme uvádět zdravotní účinky, proto níže uvedené účinky jsou pouze formou tipů našich babiček a tradičního lidového léčitelství. Nejedná se o lékařská doporučení!
Jak pomáhal kostival našim babičkám v léčení kloubních neduhů a potíží:
- ke zmírnění bolestí způsobených revmatem a revmatoidní artritidou
- na zlepšení potíží při svalové slabosti a při periferním ochrnutí svalů
- na léčení natažených vazů a při zánětech kloubů
- na hojení bércových vředů a ran
- na hojení pohmožděnin a předcházení vzniku modřin
- při poruchách prokrvení nohou
Zdánlivě banální namoženiny či pohmožděniny si většinou způsobíme při občasných záchvatech domácího kutění, zahradničení či rekreačního sportování. Účinnou pomoc s opravdu nepříjemnými důsledky nakopnutých palců, tenisových loktů a zmrzlých ramen nabízí právě kostival.
Pro své působení byl dříve patrně trefněji nazýván kostihoj nebo svalník. V rukou vesnických kovářů a vojenských felčarů totiž dokázal obdivuhodně vyvážit jejich ranhojičské prohřešky a léčitelské nedůslednosti při ošetřování ran, zlomenin, natržených svalů a zanícených žil. K tomu většinou používali mast připravenou vyluhováním černého kořene v medvědím sádle nebo koňském tuku. Později se museli spokojit s vepřovým sádlem. Tradované působené kostivalu na zlomeniny a rány souvisí s vysokým obsahem organicky vázaného vápníku a fosforu a hojivým působením alantoinu. Účinky této látky na obnovu tkání byly využívány ve válečných lazaretech až do první světové války. Lékaři se nebránili infikování ran larvami masařek, protože věděli, že nejen perfektně odstraní odumřelou tkáň, ale produkovaným alantoinem urychlí hojení. Není bez zajímavosti, že nyní se tato kuriózní muší nebo larvální terapie začíná opět využívat na klinikách v USA.
Kostivalu se dobře daří na vlhkých loukách. Vyznačuje se velkými, podlouhlými a drsně chloupkatými listy, mohutnou až metrovou lodyhou a shluky zvonkovitých, drobných květů barvy temně fialové, růžové i bílé. Jeho rozeklaný, silný kořen dosahuje podobně jako u křenu značné délky, což bylině umožňuje čerpat živiny a minerály i z hlubších vrstev půdy. Kořen je na povrchu černý a na řezu bílý a slizký. Před snahou o jeho pěstování na zahrádce předem varuji, protože se jedná o typicky plevelnou rostlinu s výraznou růstovou schopností, která vytlačí vše ostatní a není k vymýcení.
Předmětem sběru je kořen, který se vyrývá nejlépe na podzim po ukončení vegetačního cyklu. Po omytí se rozkrojí příp. rozřeže na koláčky a suší se při teplotě do 40°C. Suché části se dále drtí nebo melou. Nepraný kořen je možno skladovat pro další využití v chladu a v písku.
V kořeni jsou obsaženy látky, jež příznivě působí na pohmožděné či namožené svaly, šlachy a klouby, urychlují hojení a obnovu poškozených tkání a mají antiseptické, protizánětlivé a prokrvující účinky. Jsou to především dusíkatý alantoin, alkaloidy, organický vápník, draslík a fosfor, slizy, třísloviny, cukry, organické kyseliny a vitamíny A, B12 a C. Komplexní výzkum byliny však nebyl dokončen a droga nebyla zařazena mezi rostlinná léčiva. Důvodem jsou obavy z jedovatosti části obsažených pyrrolizodinových alkaloidů v případě vyšších dávek při vnitřním užití. Tyto látky působí hepatotoxicky, mají mutagenní a karcinogenní účinky. (1)
Pro nebezpečí hepatotoxicity (poškození jater) bylo používání kostivalu v oficiální terapii v některých zemích zakázáno nebo je jeho používání povoleno pouze v přípravcích k zevnímu užití. Vstřebávání pyrrolizidinových alkaloidů kůží, které bylo testováno na zvířatech, je nízké a riziko toxicity je tudíž minimální (2).
Staří bylináři a lékárníci dobře věděli, že k vyluhování, uchovávání a přenosu účinných látek z kostivalového kořene do postižených tkání je nejvhodnější vepřové sádlo, které je dosud perspektivním nealergizujícím základem přírodní kosmetiky. Proto si i dnes můžete zakoupit tradiční kostivalovou mast , obsahující též včelí vosk, osvěžující anýzovou a fenyklovou silici a regenerační vitamín E. Mast stále patří mezi velice známé a oblíbené domácí přípravky, používané k ošetřování namoženin, pohmožděnin, bolavých svalů, šlach a kloubů, výronů, stavů po zlomeninách a revmatických potíží. Z kořene kostivalu se vyrábí též tekutý masážní přípravek pod názvem Kostivalové mazání. Používá se hlavně formou obkladu, nejlépe v kombinaci s kostivalovou mastí.
- Bruneton J. Toxic Plants Dangerous to Humans and Animals. Hampshire: Intercept Ltd, 1999:197–206 s.
- Bruneton J. Pharmacognosy. Phytochemistry. Medicinal Plants. 2nd ed. Londres, Paris, New York: Intercept Ltd,1999: 839–841 s.