Žahavá medicína kopřiv
(Urtica dioica L.)
Není snad člověka, který by doslova na vlastní kůži nepoznal kopřivu. Všichni víme, jak nepříjemně umí „poštípat“. Většina z nás má pak alespoň matné povědomí také o jejím použití v kuchyni. Pro vysoký obsah živin, vitaminů a minerálů se ostatně do salátů, polévek a nádivek využívala již ve starověku.
Výskyt
Kopřiva dvoudomá i její příbuzná žahavka patří mezi rozšířené a vytrvalé plevelné byliny, dosahující často mohutného vzrůstu. Roste téměř všude, ale nejlépe se jí daří na půdách s dostatkem dusíkatých látek a vody. Proto je průkazným přírodním indikátorem vysokého obsahu nepříznivých dusičnanů v půdě i vodě. Husté porosty kopřiv tedy obrůstají nejen hnojiště, ale též polní strouhy a ploty zahrádek. Protože v sobě dusičnany ukládá, není radno ji na těchto místech sbírat na sušení.
Kopřiva – univerzální protijed
Jako jedna z mála opravdu univerzálně působících a využívaných lečivek zaujímá kopřiva již od pradávna přední místo v lidové i odborné medicíně. Pro mimořádnou schopnost čistit organismus od různých škodlivin jí byla přisouzena úloha univerzálního protijedu. Proto se stala neopominutelnou složkou receptur tajuplných theriaků neboli dryáků, jež se v rukou středověkých alchymistů a ranhojičů dopracovaly pozoruhodné pověsti při hledání zázračných všeléků a elixírů mládí.
Čerstvé kopřivy jako jarní zdravá pochoutka
Kopřivovou nádivku jako tradiční velikonoční pokrm asi není třeba podrobně popisovat, nicméně jsou i další možnosti, jak si na mladých kopřivách pochutnat. Můžeme je přidat nadrobno nasekané do salátu, polévek, či karlovarských knedlíků, případně si připravit tzv. kopřivový špenát: mladé výhonky kopřivy lehce podusíme s nasekanou cibulkou na másle a zjemníme trochou smetany. Toto jídlo, podáváné třeba s vařeným bramborem, nejen že výborně chutná, ale také působí velmi blahodárně na trávicí orgány. Ovšem i zde platí – všeho s mírou a dobrého pomálu. Například Dr. Peter Theis ve své knize „Zdravější život s léčivými bylinami“ (1) důrazně varuje před nadměrnou konzumací mladých kopřiv, jelikož bylina v tomto stadiu má opravdu velikou sílu a je snadné se jí doslova předávkovat. Ideální je tedy dopřávat si kopřivovou zeleninu jednou za týden a to ještě jen na jaře, kdy mladé lístky mají jemnou chuť.
Sběr a sušení
Kvalitní bylinnou drogu získáme z natě, trhané těsně před květem. Nať je nejlépe sekat kosou v pozdním odpoledni po náležitém ozáření sluncem, kdy obsahuje nejméně nežádoucích dusičnanů. V rukavicích se zdrhnou listy, jež se rychle suší první den na přímém slunci a dále pak ve stínu s možností umělého dosoušení při teplotě do 50°C. Kvalitní droga musí mít sytě zelenou barvu. Sušením kopřiva ztrácí pálivou schopnost podobně jako spařením její čerstvé nati.
Jak kopřivu využívá lidová medicína – kopřivový čaj a čerstvá kopřivová šťáva
Dle nařízení ES č.1924/2006 nemůžeme uvádět zdravotní účinky, proto níže uvedené účinky jsou pouze formou tipů našich babiček a tradičního lidového léčitelství. Nejedná se o lékařská doporučení!
Čaj z čerstvých či sušených kopřiv si naše babičky připravovaly jako čistící kúru, která trvala zpravidla 2-3 týdny. Během této kůry je pití dvou až tří šálků kopřivového čaje za den zcela dostatečné. Kořivový čaj je nejen účinnou zbraní proti jedům všeho druhu, které se dostaly do našeho těla s potravou nebo v důsledku znečištění životního prostředí, ale pomáhá i při léčbě otoků, artritidě, revmatismu, dně, či ekzému. Kopřiva reguluje hladinu krevního cukru při diabetu, stimuluje krevní oběh a u kojících matek podporuje tvorbu mateřského mléka.
Při svém růstu si kopřivy berou z půdy minerály včetně železa. Z nati kopřiv si můžeme připravit jarní posilující tonikum při anémii. Kromě železa totiž kopřivy obsahují i hodně vitamínu C, jehož přítomnost je právě pro správnou absorbci železa v organismu nezbytná. Tonikum získáme vylisováním šťávy z mladých kopřiv například v odšťavňovači.
Kopřiva na ozdravění a omlazení kůže
Lidová medicína má pro kopřivu široké využití také zevně, např. ve fromě kopřivové tinktury. V tomto případě se však pro přípravu lépe hodí kořeny. Vyrýváme je na podzim, kdy se do nich stahuje veškerá síla z nadzemních částí byliny. Omyté a pokrájené kořeny kopřivy naložíme na několik týdnů do silného alkoholu (alepoň 40%). Získanou kopřivovou tinkturu zředíme vodou a použijeme k oplachu vlasů a pokožky hlavy. Kopřivová vlasová voda totiž prokrvuje škáru, z níž vlasy vyrůstají, napomáhá tak k jejich růstu a odstraňuje lupy. Neředěnou tinkturou můžeme lehce potírat bolavé klouby, masírovat svaly při křečích nebo i paradoxně zmírnit pálení po štípnutí hmyzem či žahnutí kopřivou.
Ostatně od našich babiček si jistě všichni pamatujeme rčení: „ Kopřiva - ta je dobrá na revma“ . A babičky měly pravdu – i ono obyčejné šlehání bolavých koubů svazkem kopřivové natě mělo racionální podklad. Efekt této lehce drastické metody je totiž podobný jako u jiných místně dráždících metod, jejichž účelem je silně prokrvit kůži i podkoží. Dojde sice k pálení kůže, zarudnutí a zduření, ovšem současně s tím se postižené místo velmi silně prokrví a organismus tak dostane šanci případné usazeniny či záněty odstranit zevnitř.
Kopřiva ve farmacii a kosmetice
Pro vysoký obsah zeleného chlorofylu, který zklidňuje citlivou pleť ekzematiků a je základem pro syntézu vitaminů E a K, je kopřiva také vyhledávanou farmaceutickou surovinou. Právě hojivý chlorofyl získaný z kopřiv využíváme i v naší kosmetické výrobě – kopřivový extrakt je důležitou součástí receptury Regenerační bylinné masti při lupénce. Kromě kopřivy obsahuje originální receptura Dr. Dudka také extrakt řepíku, vrby, přesličky a slézu. Tato kombinace bylin působí v masti výrazně protizánětlivě a současně hojivě. Dalšími ingrediencemi jsou rybí tuk (obsahující vitamíny A a D), sůl z Mrtvého moře, vitamín E, speciální dehet z vaječných žloutků a levandulová silice. Regenerační bylinná mast je díky svému unikátnímu složení vhodná ke zjemnění drsné a hrubé kůže při lupénce, zklidnění zánětlivých procesů při ekzémech a urychlení hojení drobných poranění, škrábanců a špatně se hojících ran.
- Barbara,Peter Theissovi, Zdravější život s léčivými bylinami, NATUR PRODUKT, 1992, s. 63
